Vše jednou končí, tak i naše dovolená se chýlí ke konci. Ráno se probouzíme o půl osmé a pak procházkou jdeme na snídani. Opět dáváme naši oblíbenou kombinaci a jde se balit. Předtím se však loučíme s oceánem, kde děláme ještě pár temp. A pak vše naskládat do tašek, kufrů a batohů, naložit do dodávky a vyrazit směr letiště.
Nejedeme přímo, ale děláme nějaké ty poznávací zastávky. První je v Ambalangoda, kde se nachází manufaktura na dřevěné masky. Procházíme celým procesem, od špalku až po krásně vyřezanou a namalovanou. Také zde mají muzeum, kde se nachází staré masky k různým účelům.
A jede se dále. Zastavujeme u několika kokosových palem, ze kterých se vyrábí Toddy, je to kvašený nápoj z květů palmy. Zkoušíme polovar, dá se říct, že je to kokosový burčák a chápeme, proč to pijí jen místní. Kosa nám říká, že po tom pěkně bolí hlava a my mu to věříme.
Pak už nás čeká hlavní město Colombo, děláme takovou projížďku městem a zastavujeme u nákupního centra Odel, mají zde vše a přitom nic. Proto krátíme čas nákupy a přesouváme se naproti k mešitě Devatagaha. I tu zde mají. Pár snímků a přesouváme se k budhistickému chrámu, kde žijí mniši a přitom to slouží jako muzeum. Zde můžete nalézt různé věci z celého světa. Od aut, přes sochy Budhů až po staré hodinky a brýle. Také zde chovají malého slona. A to jen za 200 rupií.
Další zastávku děláme u dalšího chrámu, který se nazývá Seema Malaka a nachází se uprostřed jezera Beira. Místní výběrčí chce po nás 150 rupií, tak se s ním přátelsky loučíme. Loni to bylo zdarma.
V peněženkách se ještě nachází pár rupií, tak je nejvyšší čas je rozfofrovat a k tomu slouží supermarket. Stačila třičtvrtěhodinka a rupie změnily své majitele. S pocitem dobře vykonané práce jedeme na letiště. A zde už přichází loučení s řidiči, třeseme si rukou a přejeme si vše dobré.
Následuje loučení se skupinou „A“, které to letí dříve. A teď už to jen vydržet do tří a letíme také.
Nejnovější komentáře