Sequoia National Park

Přes všechny snahy a brzké stávání, rychlou snídani a super rychlé balení, jsme zase napluli na dálnici 405 až po osmé, což mělo za následek další utrpení na pěti proudech dálnice směr sever v LA. Později jsme využili pruh pro dvě a více osoby v autě, který jede přece jen o něco rychleji, protože 95% aut má posádku tvořenou pouze řidičem a to jim stejně ty čtyři zbývající pruhy nestačí. Po hodině a 13 mílích jsme se vymotali z nejhoršího a konečně rozjeli směr severovýchod a napojili se na dálnici 5, která vede pohořím na severu od LA. I když jsme jeli po dálnici, výhledy byly velkolepé a docela jsme si to užívali. Ale po přejetí pohoří, jehož název jsme nezjistili, následovala klasická nudná rovinka. Před Bakersfieldem jsme najeli na silnici 99 (asi jako naše slavná D1) a v Bakersfieldu pak zastavili na kafe u Starbucks. Posilněni jsme pokračovali a kolem jedné hodiny jsme byli zase o dvacet dolarů chudší u vjezdu do národního parku, ke kterému jsme přijeli od města Visalia.

Národní park Sequioa se rozkládá na ploše 1 635 čtverečních kilometrů, sousedí s dalším parkem Kings Canyon, na jeho území je největší hora Spojených států (kromě Aljašky), Mount Whitney (4 417 m), která má zasněžený vrcholek i přes teploty 30 stupňů u vjezdu do parku a 19 stupňů v nejvyšším turistickém bodě. Parkem vede nádherná silnice, která se ale hodně kroutí, zvláště pak ze strany od města Visalia a dovede Vás až do výšky nad 2000 metrů. Mít motorky, jásáme a asi zažijeme pověstnou nirvánu, takhle to bylo jen prima svezení v autě, ale zase na druhé straně platí zde v některých úsecích celoroční nebezpečí potřeby sněžných řetězů, tak že jsme alespoň neriskovali.

Park nejvíce proslavily lesy sekvojovců obrovských včetně stromu generála Shermana, jednoho z největších stromů na Zemi a to byl náš hlavní cíl pro dnešek. Aby nám nezůstala huba otevřená dokořán, začali jsme zlehka u Giant Forest Muzea, které jsme prolétli a vydali se na kratičký trail s názvem Big Tree, který neměl ani dvě míle. Prošli jsme kolem mnoha opravdu gigantický stromů, ať už rostoucích či vyvrácených a až při pokusech narvat celý strom do záběru nebo při porovnání postavy u kmene s vlastní mohutností a velikostí kmene vám teprve dojde, o jak obrovské a vskutku nádherné stromy se jedná. Po krátké procházce jsme pokračovali za vrcholem dnešní výpravy a po pár mílích už byla odbočka na parkoviště, ale jen pro tělesně postižené, ostatní museli další dvě míle, i když ukazatele tvrdí jen půl míle a pak osm set metrů dolů z parkoviště k Tomu Stromu. Dolů to šlo samo, ale zpátky se někteří návštěvníci chytali za srdce, zvláště ti ryze američtí funěli jak parní stroje. Dole bylo poměrně dost lidí a takový chaos, že jsme napřed za Ten Strom považovali úplně jiný, ale pak se vše vyjasnilo a najednou tam byl On, strom generála Williama Tecumseho Shermana. Není nejvyšší ani nejširší, ale je nejmohutnější, má bez mála 100 metrů do výšky, váží přes 1400 tun a roční přírůstek jeho dřevní hmoty odpovídá tomu, co vyprodukuje smrk za 25 let. Obvod jeho kmene měří u země kole 30 metrů, tedy celkově vskutku macek, prostě takový óóóbrovský strom. Fotíme si Ho, nás před Ním a jiné lidi u Něho. Po dostatečném nabažení a nasátí vzduchu mohutného lesa, však jsme také v Giant Forest, se pomalu vracíme do toho úžasného kopce k parkovišti. Nasedáme a míříme zpět na General Highway a pokračujeme dál parkem směr naše dnešní ubytování, Fresno.

Po asi 20 mílích pořád v lese plném zatáček zjišťujeme, že oba dva spíme, což u Jiřího bylo ještě v pořádku, ale u mě jako řidiče to už zavánělo průšvihem a tak zastavujeme a jsme opět obklopeni obrovskými stromy. Bezpečnostní zastávku ještě po několika mílích opakujeme a po hodině jízdy po nádherné silnici, na které by jsme ty plotny na nohy u Haryků určitě zbrousili v zatáčkách, se konečně dostáváme zase na přijatelnou úroveň nadmořské výšky a po 30 mílích jsme ubytování ve Fresnu. Rychlá sprcha a vyrážíme za gurmánským zážitkem, nikoliv do fast foodu, ale do indické restaurace, kde si dáváme každý dle své chuti, někdo pálivé, jiný pečené a plníme prázdné žaludky velmi chutnou krmí. Něco malého v liquor shopu na slehnutí a hurá na kutě, zítra je před námi další národní park.

[Show as slideshow]