Death Valley

Chtěli jsme vyjet časně z rána, ale noční život v Las Vegas a uspokojení vás čtenářů nám to nedovolilo. I tak čas 8.30 nebyl nejhorší. Posnídali jsme něco z hotelové vývařovny (pozn. Milana, tentokrát to bylo i poživatelné), na Sygicu nastavili směr Badwater a vyrazili jsme.

Projeli jsme Las Vegasem a najeli na silnici North 95. Cestu dělal stejný člověk jako dálnici Kingman – Las Vegas. Což znamenalo nastavit si na tempomatu rychlost 65 mph a s čistou hlavou ukrajovat míle. Počasí bylo horké jak se na Nevadu sluší a bylo potřeba zastavovat a dělat pitné přestávky. Stejně tak napájet naše nenasytné stroje. Po cca dvou hodinách odbočujeme na silici, která nás dovádí až do Death valley national park. Cedule nás upozorňovala, že tato scénická silnice parkem, je zpoplatněna. Zastavujeme u terminálu, kde chceme podpořit místní park, ale ani jednu z našich karet to nebere. Nejsme v tom sami, ani dalším lidem to nebere. Nu což udělali jsme proto maximum. Jak se snižuje nadmořská výška, tím více se zvyšuje teplota. Zatáčíme na odbočku Badwater a čekalo nás opravdu 17 horkých mil.

Zdárně dojíždíme až na parkoviště u Badwater Basin, kde se nachází nejnižší místo Severní Ameriky, které leží 85.5 metrů pod hladinou moře. Zde také byla v roce 1913 naměřena nejvyšší teplota na zemi, +56,7 stupňů Celsia. Jdeme se podívat na solnou krustu. Lidé na nás nevěřícně koukají, protože jsme oblečeni v motorkářském. Sami si pěkně vystoupili z klimatizovaných vozů nebo autobusů a oblečeni jen do šortek a triček. Je zde i několik Čechů, kteří se k nám hrdě hlásí. Jak je ten svět malý. Děláme nějaké ty fotografie a naznáváme, že je zde opravdu teplo, podle zpráv nějakých 42 plus ve stínu, škoda jen, že tady žádný stín není. Nasedáme na naše rozpálené oře a věříme, že se nám neuvaří. Teplota strojů je nějakých 110 plus.

Z největšího pařáku jsme venku a po cestě zastavujeme ještě na Zabriskie point, ze kterého se dívame na kouzla přírody.

Cesta zpět měla být stejná jako sem, ale objevuje se cedule „Přímo do Las Vegas“ a tak ji zkoušíme. Zjišťujeme, že je kratší cca o 30 mil. Ty, ty, ty Sygicu. Po 308 mílích jsme opět zpět na hotelu. Dáváme rychlou sprchu a zkoušíme další „burgrárnu“ In-a-Out Burger a můžeme jen doporučit. Teď už jen do víru velkoměsta a na kutě.