Výhoda hausbótu je v tom, že aniž byste vytáhli paty z lodě, tak za vámi přijedou různí prodejci. Už jsme zde měli Silver mana, Krejčího, Krabičkáře, Šálaře, Semenáře a to určitě ještě není vše. Nejhorší na tom je, že je těžké se jich zbavit.
Ti co nemohou spát, tak se ráno o páté jeli na lodičce podívat na zeleninové trhy. V osm nám tady připravili snídani, pak přijelo auto od konkurence a vyrazili jsme do centra. Poučeni včerejškem jsme si přibalili dlouhé kalhoty, aby nás nic nemohlo překvapit. První zastávka byla mešita kam jsme se předchozí den nedostali. Holky dostávají krásné oblečky a jsou také připuštěny, aby se mohly podívat z tzv. ženské části, což je za oknem, na mešitu. V mešitě je překvapivě hodně vojáků, jak je nám vysvětleno, je to z důvodu boje o Kašmír. Ujišťují nás, že momentálně je zde bezpečno. Následně jedeme do městských zahrad, které jsou krásně udržované.
Pokračuje se do kláštera nad městem, kde nesmíme sebou vzít foťáky, kamery, mobily….. což ještě vojáci zkontrovali osobní prohlídkou. Po 254 schodech, ne že bychom je počítali, ale na zábradlí byl napsán počet schodů, které zbývají, se dostáváme na vrchol, kde je malá hinduistická modlitebna, což je v muslimské části dosti neobvyklé. Za nějaký bakšiš jste mohli dostat čárku na čelo.
A pak za to, že se nám chlapík věnoval jedeme do výrobny koberců. Tam nám popisují jak se vyrábí, jak jsou kvalitní atd. atd. a pak začalo vymývání mozků. Bylo to těžké, ale odolali jsme. Koberce se zde cenově pohybovaly od 10.000 rupií za malý až po 60.000 za o něco větší.
Po tomto brainwashingu se konečně dostáváme zpátky na hausbót, kde nám pan domácí připravil skvělé skopové. Čekal nás krátký zasloužený odpočinek. V 18 hodin si pro nás přijíždí syn Jásina a odváží nás do hotelu svého otce. Tam nás čeká vynikající večeře, polévka, tři druhy masa, rýže, brambory a na závěr sladká tečka.
Pak nás Jásin odváží na hausbót, kde se loučíme v salónku s majiteli.
Nejnovější komentáře