To, že jsme v muslimské části jsme poznali brzo, v 4.40 muezzin zval k modlitbě. Chvíli jsme poslouchali jeho hlas zesilovaný reproduktorem a pak jsme mohli spát dále. Ráno bylo zasmušené a dokonce nám začalo pršet, takže původní plán, že pojedeme od hotelu, rychle vzala za své. Ke snídani jsme si dali Firny což je krupicová kaše s mandlemi. Naložili jsme kola a jeli tak dlouho dokud se nerozjasnilo a silnice nevyschla.
V jednom místě nás Jásin vyložil, vytvořili jsme pánskou skupinu, protože se holkám dnes nechtělo. Tím pádem zbylo kolo a i na Taha a jel s námi. Opět jedeme s proudem řeky a cesta pěkně ubývá. Po necelých 30 km vjíždíme na most a děláme cílovou fotografii.
Jízdu na kole jsme všichni ve zdraví přežili. Máme v nohách kolem 800 km, z Kalky až do Šrínagaru. Po asfaltových cestách až po šotolinu. Jediná technická závada byla, že Jura 2x píchl a to bylo vše.
Jásin nás odváží na hausbót, kde budeme dva dny spát. Je to zde opravdu luxusní, vana na pokoji, všude koberce, příjemná obsluha, teplá voda, co víc si přát.
Balíme opět kola do krabic a Jásin nás bere do města. Neuvěřitelný šrumec, projet městem to se jednalo opět o slušný adrenalin. Troubení, dělání si třetího pruhu, otáčení se na čtyřproudovce, jízda v protisměru…….. Šli jsme navštívit největší mešitu ve městě, ale dovnitř jsme se nedostali, protože jsme nebyli dostatečně vhodně oblečeni.
Tak jsme se šli podívat do centra, kde to žilo obchodním ruchem. Opět se zde nabízí co vás napadne. Také jsme zajeli do cykloshopu, protože Taho dostal od Hanky kolo a potřeboval pedály. Obchod byla taková garáž se vším možným, prodejce zkušeným hmatem vytáhl z jedné police umělohmotná šlapátka a zkušeně je Tahovi namontoval.
Pak jsme se vrátili zpátky na hausbót, kde jsme dostali výbornou večeři dokonce se sladkým a šli na kutě.
Nejnovější komentáře