Ráno v kempu ještě posnídáme placky, zapijeme čajem a vyrážíme na naší trasu. Včerejší den jsme cvičně balili pro krizový scénář, že auto neprojede a budeme pár dní odkázáni na sebe. Optimistické předpovědi nás uklidnili a vyjeli jsme na lehko. V půl osmé se na neprůjezdném úseku ještě nemaká i když se mělo začít už v sedm. Plán byl takový, že pojedeme tak dlouho dokud nás Jásin nedojede.
Kritický úsek s koly jednoduše překonáváme přes stráň a jedeme směr Kaza. Tam nás čekají bahnité části, které se dají projet, za cenu nahození. Městem jen projíždíme a nabíráme kurz na Key Monaster. Opět výživný několika kilometrový kopec na jehož konci máme za odměnu klášter v téměř čtyřkilometrové výšce. Na parkovišti se setkáváme s další skupinou motorkářů, kteří to jedou obráceně z Šrínagaru do Shimly.
Jdeme se podívat do kláštera, kde mniši mají právě svůj obřad. Akorát nás tam nepouštějí, protože nemáme dlouhé kalhoty. Tak aspoň z povzdálí pozorujeme jak se modlí, hrají na bubínek a zvonečky. Pak jsme naznali, že na placky se celý den jet nedá a naobědvali jsme se zde. Jásin nikde.
Padlo rozhodnutí , že pojedeme stále dále. Počasí bylo na naše poměry opět parné, něco přes 35 stupňů, což nám bralo hodně sil. Kolem druhé přichází lehký 15 minutový deštík, který však žádné ochlazení nepřinesl. Jásin nikde. Tekutiny pomalu dochází a i když projíždíme nějakými vesničkami, tak zde nemají žádný obchod. Na morál dojíždíme do města Lossar, kde se ubytováváme. Jásin nikde.
Jsme ve výšce nad 4000 metrů a máme jen letní cyklistické věci. Zde se také dozvídáme, že zával u Kazy se nepodařilo odstranit, protože opět zapršelo.
Tak aspoň jíme a zahříváme se v místní restauraci a věříme, že se s Jásinem zítra setkáme.
Jak píši tyto řádky tak o půl desáté slyšíme známý hlas. Jásin. Jak to dokázal přejet je i záhada pro něho. Považujeme ho za nejlepšího indického řidiče. Bereme si své věci a jdeme na kutě.
Nejnovější komentáře