V noci zde krásně pršelo, ale žádný vliv na teplotu to nemělo. Jediné co nám to přineslo byly mokré cesty. Ráno jsme posnídali váječnou a bramborovou placku a vyrazili jsme do první pořádné etapy, která vedla údolím řeky Satluz. Zde se nedá moc psát, toto se musí vidět. Nádherně zelené kopce, různé terasy, vodopády…
Po pokochání se dostáváme do vesnice, která se nachází u mostu, kde plníme žaludky a pokračujeme dále. Když nás přestane bavit hlavní silnice, nakládáme svá kola na střechu, kde mají překvapivě vychytané držáky. Utahují se šrouby pod a nad rámem a procházejí první zátěžkávací zkouškou po místní silnici. Ta má sice nádherný asfalt, ale sem tam také chybí.
Po nějakém čase se rozdělujeme na dvě skupinky, ti rozumnější pokračují dále autem do Sarahanu a zbytek tam sice jede také, ale na kole. Jedná se o 16 km s převýšením přes 600 m. A protože nám zbylo kolo vyráží s námi i Taho syn Jásina, který si jízdu opravdu užívá. Po hodině a dvaceti minutách jsme na vrcholu a přesouváme se do kláštera, kde máme ubytování. Po večeři která se pro tentokrát skládala z výborných nudlí, jdeme na kutě, abychom byli připraveni na zítřejší etapu.
Nejnovější komentáře