Po horách opět následuje město. Ráno zabalit a jít na zastávku autobusu. Zkouším další agenturu, ta se jmenuje Uniti a nabízí VIP autobus do KL, za normální cenu. No řekněte, kdo by odolal. V 8.30 přijíždí bus firmy Five Stars, kterým pojedeme. Možná vám přijde divné, že jsem psal o Uniti, což mě také, ale asi to bude výpomoc. Je to dálkový autobus, který má pouze devět řad a členění sedaček 2+1. Tak i já mám na nohy spoustu místa. Ostatní firmy, které se sjíždějí na zastávce, mají naprosto stejné typy, akorát nevyhlašují, že je to VIP. Vzdálenost do KL je něco přes 200 km a čas necelé čtyři hodiny. To mi připadá divné, ale jen co vyjedeme je vše jasné. Sjíždíme z hor úzkou silnicí, kde auta mají co dělat, aby se vyhnula. A co teprve když se potkáme s náklaďákem. To je pak hra na centimetry. Po nějakých 70 km najíždíme na dálnici a cesta začíná pěkně ubíhat. Limit je zde 110 km/j. Není to překlep, skutečně to tak na značkách mají. Před jednou hodinou vysedáme na KL Sentral.
Teď už jen zjistit jak se dostat k Petronas Towers, protože blízko nich mám ubytování. Vyřešil to jeden dotaz na informacích a už se sunu na nástupiště metra. Systém zde mají podobný jako na Taiwanu. Na dotykové obrazovce si vyberete, kam chcete jet, pak vložíte peníze a vypadne vám žeton. Ten vám potom otevírá turniket. Metro právě přijíždí. Je to bezobslužné. Nastupuji do předního vozu a mohu koukat ven čelním sklem. Vypadá to tu jako v jeskyni. Na zastávce KLCC, což rozepsáno znamená Kuala Lumpur City Center, vystupuji.
Stanice, která slouží i jako nákupní centrum, má východ přímo k dvojčatům a tak se kochám tímto architektonickým skvostem. Teplota oproti horám „trochu“ vzrostla a mé oblečení je trochu teplejší, tak se vydávám hledat hotel, což se pomocí GPS daří.
I když jsem si chtěl nechat prohlídku Petronas Towers na zítřek, tak mi to nedalo a už stojím frontu na lístek. Vyjíždíme do 43 patra, které je ve výšce 170m nad zemí a nachází se zde most mezi dvěma věžemi. Má dvě patra, ale nás pouští pouze do spodního. Po 15 minutách prohlídka pokračuje do patra 86, které slouží jako vyhlídka. Kochám se pohledem na noční Kuala Lumpur. Náš čas uplynul a chystáme se opět dolů. U výtahu mají obrázky nejvyšších budov světa a tato je na sedmém místě. Ale je první jako nejvyšší dvojče. Co mě překvapilo, že druhá nejvyšší budova je hotel v Mekce.
Ja porad cekam na nejake fotky. Vercajk na to KMOTRE mas, tak sup, sup!
Vercajk sice mám, ale….. 🙂