Pokud je ve městě mešita, máte jistotu, že natahovat budík na ráno je zbytečné. V oblíbený čas, kolem půl šesté, se začíná z amplionu linout hlas k bohoslužbě. Ovšem to ještě není můj čas a můžu si po performance ještě pospat. V osm hodin vyráží dodávka směr Taman Negara, což v překladu znamená Národní park. Po hodině a něco adrenalinové jízdy, kdy nám podle řidičova názoru všechna auta překážela a snažil se je předjet plná neplná, dojíždíme do Kuala Tahan.
Přeplouvám na druhou stranu řeky, kde fasuji klíče od chaty. Přiznám se, že toto předčilo všechno mé očekávání. Pozitivně.
Pěkně si hovím v chatě, protože mám nějaký čas, než se zúčastním plavby po řece s návštěvou vesnice. Ale co to – amplión. Ve městě to tak nějak chápu, ale v džungli?! Je jasné, že ráno se budím brzy.
Nastal čas „Č“ a já se dostavuji do kanceláře, odkud bude vyplouvat loď. Je to takové stavení na pontonech. V pokynech bylo, že se máme připravit na to, že budeme mokří. Pět statečných, tři kluci z Německa, holka z Ruska žijící v Sydney a já sedáme do úzké dřevěné lodi. Motor je nastartován a vyrážíme proti proudu řeky. Atrakce se jmenuje Rapid shooting. Další význam slova Rapid, kromě rychlý je i peřej. Hned po první rychle chápeme, že můžeme být mokří. Vlny přeskakují přes nízké boky a my jsme durch od hlavy k patě. Po několika peřejích kotvíme v místní vesnici, kde lidé žijí ještě po „staru“. Nejdříve procházíme vesnicí, kde koukáme, jak žijí, což mi připadá takové divné, ale potom se dozvídáme spoustu zajímavostí od našeho průvodce. Díváme se, jak se vyrábí šipky do foukačky, ze které si můžeme také fouknout a jak se dělá oheň. Zajímavostí je, že také používají otrávené šipky, ale nedělají je z žab, ale ze stromů. A když už jsme trochu oschli, je nejvyšší čas vrátit se zpátky stejnou cestou. Tzn., že v přístavišti jsme mokří od hlavy k patě. A zítra se jde do džungle.
Nejnovější komentáře