Sedím si tak pod superstromem a píši závěrečný díl ze Singapuru. Dnes to mělo být o pohodě v botanické zahradě. Ráno sedám na SMRTku a s jedním přestupem dojíždím na zastávku Botanic garden. No ona to až taková pohoda nebyla, protože směrovka k Zahradě orchidejí ukazovala 1.3 km a to ještě nebylo nejvzdálenější místo. To jen tak pro představu o zahradě. Procházím různými částmi zahrady, které zahrnují různé typy rostlin. Deštný prales, rostliny z různých světadílů, bonsaje, jezírka… Po cestě si ještě odskakuji pro vlaječku do geocachingové mapy. Pro neznalé, odlovil jsem kešku. A pomalu se dostávám k Zahradě orchidejí, ona je dokonce národní. Nejlepší místo je tam Coolroom. Ne že by tam bylo všechno „kůl“, ale bylo tam chladno 🙂 Tím se dostávám oslím můstkem k tomu, že nechápu, jak to ti domorodci dělají, že se nepotí. Smáčená trička vidím akorát u sebe a turistů. Co jsem se naučil, je chodit pomalu, to trochu pomáhá. A zpět do zahrady. Orchideje jim tam kvetou všude a nepotřebují ani nějakou speciální péči. Jsou zde ve všech barvách. Pro milovníky je to skoro povinnost navštívit. Po projití všech orchidejových cestiček se vracím zpět na metro.
Mé kroky dále vedou k Merlionovi, který je patronem Singapuru. Je to legendární postava napůl lev a napůl ryba. Ale to si ještě předtím plním nějaké včerejší resty. Opět jsem vystoupil na City hall a tentokrát i budovu radnice a nejvyššího soudu viděl. Cestou jsem spatřil i halu, kde se hraje turnaj mistryň v tenisu.
A opět superstromy, sedím pod jedním, kde se táhne dlouhá fronta ke skywalk. Akorát počasí se trochu kazí, a vypadá to, že se nahoře neprojdu, ale nakonec se pomocí výtahu dostávám na lávku vinoucí se mezi dvěma „stromy“. Pravidlo zní, pouze 15 minut a potom výtahem na druhé straně dolů. Po čtvrthodině kochání se vracím na hotel. Teď už jen zabalit a ráno brzo vstát.
Nejnovější komentáře