Dnešní den začal snídaní, co dům dal. Byl zkrátka švédský stůl, i když nevím jestli tomu na Taiwanu říkají stejně. Mají zde maso, zeleninu, vajíčka, ovoce, sladké… Vše v konzistenci pro jezení hůlkami. Takto posilněn vyrážím do dnešního plánovaného města Lukangu.
Cesta proběhla v pohodě a nic zvláštního se neudálo. Jediné, co jsem prokaučoval, bylo oblečení. Dnes to rozhodně na tříčtvrťáky nebylo. Foukal studený vítr, teplota se pohybovala kolem 15 stupňů a do toho ještě sem tam sprchlo. Rozhodně to nebylo počasí na procházku, byla zde větší zima než v Alishanu. Já vím, že neexistuje špatné počasí, jen se člověk špatně obleče.
Konec remcání vyráží se na prohlídku města. Začínám v chrámu Wenvu, ze kterého pokračuji k nejstaršímu chrámu s názvem Longshan. Byl vybudován již v 18. století a je nádherně propracován. A jde se dále, mají zde také jednu zajímavost a to uličku Mo-lu, kde stěží projde jeden člověk. Nic pro klaustrofobiky. Pokračuji dále do centra, kde mají úzké křivolaké uličky a vypadá to zde, jako by se zastavil čas. Škoda jen, že je všední den a mnoho obchůdků, které uličky lemují, mají zavřeno. Zde na vás opravdu dýchne nostalgie. Ne nadarmo v bedekeru nazývají Lukang, jako živoucí muzeum. U chrámu, u kterého jsem nezjistil, název si dávám něco zajímavého k jídlu a pomalu se vracím zpět. Procházím dalšími chrámy, až se opět vrátím k Wenvu. Má cesta pokračuje do vedlejšího města s názvem Changhua. Zde mají 22 metrovou sochu Budhy a je zde nádherný výhled na město. Čas se pomalu krátí a mě nezbývá než se vrátit do Taichungu. Ještě nějaké to jídlo a na kutě.
Nejnovější komentáře