Večer nám Generál povídal, že přijde bouřka a přišla. Ráno když nás Laďa v 6.15 budil se slovy „Vstávejte parchanti“, tak ještě pršelo. Což nám hatilo trochu plány. Ohřívá se polévka, která nám ze včerejška zbyla, a tou plníme naše žaludky. A jako bonus nám Lenka přivezla vypečené bagety. Déšť mezi tím pomalu ustává a my můžeme v klidu vyrazit na místní nedělní trhy. To je ten důvod, proč jsme odpočinkový ostrov přesunuli na začátek. Trh je to opravdu obrovský, ale zboží, které se zde prodává je stejné, jako na trhu včera. Tak procházíme mezi stánky, než přichází naše odjezdová hodina.
Je 9.30 déšť ustal, a Michal naznal, že nemá smysl jet autem a politicky nám vysvětlil, že do Sa Pa pojedeme po vlastní ose a na kole. Že to je 90 km. Tak se převlékáme do cyklistického, nasedáme a vyrážíme. První kilometry pěkně ubíhají, protože se vezeme z kopce. Je trochu mlha, ale není to nic hrozné, už jsme zažili větší mlíko. Po 22 km se silnice srovnává a my vjíždíme do Bac Ngam. Odbočujeme vpravo a nabíráme směr Lao Cai. Cesta vede po rovině a kilometry pěkně ubíhají. S Jardou se poctivě střídáme a máme průměr kolem 26 km/h. Po 70 km dojíždíme do města Lao Cai. Zde se posilňujeme nudlemi a hovězím masem, abychom měli energii na závěrečné stoupání.
Vyjíždíme z města, místní nás navigují a také nám říkají, že je tam kopec a že nás svezou. To s díky odmítáme. A je to zde. 28 km na délku a 1.400 metrů na výšku. Po včerejšku jsme odpočatí a pomalu ukrajujeme kilometr za kilometrem. A takto se postupně suneme až do výšky kolem 1.500 metrů, kde nás Sa Pa (spíše se měla jmenovat Sa Ma) vítá mrholením. A teď to nejdůležitější, najít hotel. Místní jsou opět znalí a navádí nás správným směrem. Asi kilometr před hotelem nás čeká Tomáš a jede s námi na hotel. Původních 90 km se mění na 102 km. Píšeme si do deníčku další stovku.
Teď už se jen vykoupat a na večeři. Volba padla na pizzu. Dělají zde takovou silnější, ale chuťově nebyla špatná. Je večer a tady nádherně prší.
Nejnovější komentáře