Po 610 km, které jsem zatím najel na kole po Vietnamu, přichází den bez kol. Máme takový volnější den. Ráno si můžeme pospat, ale toho moc nevyužíváme, protože místní muezzin, přesněji řečeno auto s tlampačem, nás budí již v šest. Vypadá to na nějaký místní zvyk, protože už je to několikáté ráno. Je zde teplé suché podnebí, tak ho využíváme k velkému prádlu. Když všichni vyprali a rozvěsili prádlo na šňůru, vyrážíme na snídani do města. Tam máme kontinentální stravu. Pečivo, sýr, vajíčko a marmeláda. Když se takto posilníme, jdeme asi sto metrů k půjčovně skútrů. Tentokrát je fasujeme poloautomatické, to znamená, že si sami řadíme, ale chybí nám spojková páčka. Pocitově je to divné, ale rychle si zvykáme.
První úkol, který nás čeká je dojet na benzínku. V nádrži toho moc není a dalo by se říct, že dojíždíme na výpary. Ne, že bych chtěl popichovat motoristy, ale necelé dva litry, které nám čepují do útrob našich strojů, stojí lehce přes 50 CZK. Se skoro plnou nádrží jedeme směrem na město Si Ma Cai. Cesta se pěkně kroutí, chvíli nahoru a pak zase dolů, kolem jsou pěkné scenérie. Po pár kilometrech, nevím přesně kolik, protože rychloměr ani počítadlo kilometrů nefunguje, přijíždíme do města Can Cau. Zde se koná tradiční trh, kde různá Vietnamská etnika prodávají své zboží. Dnes máme slunečno a přes 40 stupňů a tak se při procházení kolem stánků docela potíme. Můžeme zde vidět různé věci, od cukrové třtiny, přes zmrzlinu, mobily a až po výrobky z bambusu. A jak už to na těchto tržnicích bývá, tak se pěkně smlouvá. Náš největší expert na tuto činnost je Jarda. S nějakými drobnostmi v kapsách se s trhem loučíme. A jedeme až do Si Ma Cai kde se otáčíme a jedeme zpět.
A aby cesta nebyla tak nudná, tak se vracíme cestou jinou. Ta byla opravdu dobrodružná. Na některých místech se cesta teprve dělala nebo opravovala a tak jsme projížděli různým štěrkem, pískem, kolejemi a podobně. Ve zdraví se opět vracíme ke Generálovi. A že máme ještě nějaký čas, jedeme se podívat do města. Navštěvujeme palác Hmongského vládce a zajímavý buddhistický nebo hinduistický chrám. Pak už vracíme skútry a přesouváme se na ubytování, kde naše ženy za odborného vietnamského dohledu připravují večeři. A musím říct, že se povedla. Také jsem se dozvěděl, že jedno maso bylo z koně a bylo výborné. A to je pro dnešní den vše.
Nejnovější komentáře