I dnes si pospáváme do sedmi hodin, abychom se dostali na půl osmou na snídani. Opět netypické jídlo a to takové tlustší palačinky, které jsme opět potírali horským medem. Lehce po osmé už jsme v plné polní před hotelem, se kterým se loučíme. Byly zde skvělé dvě noci, ale nedá se nic dělat, musíme pokračovat. Jedeme na kolech šest kilometrů, až se dostáváme k jeskyni Hua ma. Jedná se o krápníkovou jeskyni, ke které vede cesta do kopce okořeněná pár desítkami schodů. Ve standardním počasí jsme promočeni, ještě než dojdeme k prvnímu schodu. Trochu si zafuníme a jsme u vchodu. Tam pro změnu vede cesta po schodech dolů. Oproti venku je zde příjemná teplota. Sporé zářivky osvětlují krápníkovou výzdobu. Jdeme asi 400 metrů, když se dostáváme na konec. Čekali jsme, že to sejdeme až ke spodní závoře. Tak se otáčíme, opět obdivujeme krápníkovou výzdobu a pomalu stoupáme po schodech vzhůru, abychom to mohli opět sejít. Dole opět nasedáme na kola a vracíme se stejnou cestou, ovšem před dědinou, kde jsme byli ubytováni, zatáčíme doprava na most a pomalu jsme stoupali do sedla nad jezerem. Jedeme už po asfaltce. Včerejší skvělý terén byla jen výjimka. Dojíždíme do městečka Chora, kde na nás už čeká mikrobus s náklaďáčkem. Opět vše nakládáme a vydáváme se na dlouhou 80 km cestu do města Cao Bang.
V mikrobusu je to únavné, jedeme přibližně čtyřicítkou. Cestu si zkracujeme zastávkami a také obědem. V 16.15 zastavujeme v městě Cao Bang, kde opět vykládáme kola. A čeká nás ještě 35 km přes jedno sedlo. Časově to vypadá, že za světla nedojedeme. Připojuji se k Pavlovi na devětadvacítce a svižně ukrajujeme kilometry. V půlce nás čeká pětikilometrové stoupání do sedla. Začíná to výhružnou značkou desetiprocentní stoupání. Začíná trochu poprchávat, což není úplně dobře. Ale protože ještě neprší, tak jedeme dále. Na vrcholu potkáváme naší dodávku, kde se domlouváme, že těch 14 km dojedeme. A to už je opravdu fofr. Když už se začalo stmívat, přijíždíme do hotelu v Quang uyen.
Nejnovější komentáře