Ráno začalo velmi akčně, probudilo nás bouchání na dveře řidiče Jáji s dotazem, zda nám nechybí nějaký batoh. Ujišťujeme ho, že je vše OK. Po chvíli, když člověk trochu procitne, zjišťujeme s Petrem, že mě chybí malý batoh a jemu také, což nevěstí nic dobrého. Tak jdu za Jájou, že nemám batoh. Tak mě vede k palmě, za kterou se krčí můj batoh a že mám zkontrolovat, jestli mě něco nechybí. Vše bylo na svém místě až na jednu drobnost a to bylo cca 15.000 rupií. Byli to slušní zloději, že tam nechali pas a karty, to by byl větší problém. Petr dopadl dobře, protože mu vzali tašku s toaletními potřebami a nechali elektroniku, o kterou neměli zájem. Nu což peníze jsou fuč a ani nemá smysl dál to řešit, protože by se peníze stejně nenašli, tak se jde na snídani. Během jídla dorazila místní motohlídka, a že se musí sepsat protokol. Marně jsme jim vysvětlovali, že je to zbytečné protože nevěříme, že se něco najde. Pravidla jsou pravidla, tak nakládáme naše dodávky a první zastávka je na policejní stanici, kde sepisujeme protokol. Po hodince je vše podle jejich představ a my můžeme pokračovat v našem programu. Rád bych podotknul, že policisté byli velmi příjemní a vstřícní. Co z toho plyne? Že na Srí Lance se spí velice dobře, protože nás vykradli při spánku.
Teď už opět jedeme podle plánu a vydáváme se cestou do dalšího archeologického naleziště. Tím je bývalé královské město Polonnaruwa. Opět platíme 3.250 rupií a nejdříve naše kroky vedou do muzea, kde se s městem seznamujeme. Ve své době to bylo velice honosné. Po nabrání teoretických znalostí se vydáváme prozkoumat, co z města zbylo. Není toho mnoho, většinou kamenné základy, nějaké ty ornamenty a z královského domu i několik podpěrných sloupů.
Na jedné ze zastávek si dáváme kokosové mléko. Místní žena zkušeně mačetou odsekává špičku, dělá v ní otvor a vkládá brčko na pití. Není to vůbec špatné. A až se dopije, tak vám ho rozsekne na polovinu a vyrobí ze skořápky lžíci a můžete vydlabat dužinu.
Když se nám podaří najít bazén ve tvaru lotosového květu a po něm ještě o něco větší bazén, kde se údajně koupal král a ještě 400 dívek, tak se s Polonnaruwou loučíme. Čekají nás ještě cca dvě hodiny jízdy. Po chvíli jízdy, přejíždíme na jednopruhovou silnici. Pokud potkáte v protisměru auto tak se sníží rychlost na minimum, zajede se jedním kolem do šotoliny vedle cesty, což udělá i druhý vůz a vyhnete se. Ve tmě už zde moc aut nejezdí, tak toho uhýbání nebylo mnoho. Skutečně za dvě hodiny jsme na ubytování v Sigiriya. A teď už jen večeře, pokec a na kuťe.
Nejnovější komentáře