… a když se vzbudíte, tak stále sedíte v letadle. Akorát zbývají už „jen“ tři hodiny. Ve 12:35 dosedáme na runway. Pak přichází nějaké bezpečnostní nařízení a sedíme dalších 20 minut. Dále nás čeká imigrační kde si vystojíme asi 40-ti minutovou frontu a ukazujeme All-in-one form, který je zde povinný. Jedná se bezpečnostní formulář kvůli Covidu. Pak další budka, ta je mi záhadou, protože opět koukají na pas a formulář, přitom nám ho už paní předtím naťukala do systému.
I to jsme zvládli a jsme oběma nohama na Mauriciu. U východu nás čeká Ravin, to je náš pan domácí pro začátek dovolené a veze nás na ubytování. Cesta ubíhá v pohodovém rytmu, klabosíme a kocháme se. Divné je pouze to, že se jezdí vlevo. Ale není se čemu divit. Poslední kdo tu měl kolonii byla Anglie. Před nimi Francie a po ní zůstalo pro změnu spousta francouzských názvů. Oficiální jazyk je angličtina, ale francouzštinu tu poměrně často také slyšíte.
Cílová destinace pro dnešní den byla La Gaulette. Udělali jsem jen krátkou procházku, vyzkoušeli něco z domácí kuchyně a šli na kutě.
Nejnovější komentáře