O Novém Zélandu jsme spolu s Maki mluvili několikrát a když jsme na konci sézony letních dovolených zjistili, že standardní teplo už nestíháme a je třeba jet dál, volba byla velmi rychlá. Vzhledem k omezenému času a vytíženosti obou jsme to nechali tradičně na CK VIVA Travel a po osobní domluvě s majitelem jsme se plně odevzdali do jeho rukou. Tentokrát to ale nebylo plánováno na motorkách, ale rozhodli jsme se, že si vystačíme s autem.
Prvotní přípravy za námi a 15.11. vyrážíme v 11:40 (oproti plánovaných 10:00) na nejtěžší část cesty tam, D1 Brno-Praha. Kupodivu to šlo bez problémů a když jsme pak zjistili, že plánovaná stávka rádoby taxikářů proti pokroku a sdílení auta ve formě Uber byla zrušena, ocitli jsme se na terminálu jedna u Vaška Havla o tři hodiny dříve.
Let British Airways BA857 do Londýna (Heathrow) proběhl bez problémů, v Londýně mě tradičně testovali na střelný prach, za další dvě hodiny jsme pokračovali s Cathay Pacific do Hongkongu, kam jsme po necelých 12 hodinách letu dosedli kolem 18:00 místního času a po třech hodinách pak vyrazili na poslední let do Aucklandu, kde jsem přistáli těsně před půlnocí ze čtvrtka na pátek (tedy po cca 36 hodinách), před polednem místního času.
Protože jsme přetáhli dovolené množství tabáku o 300% :), skončili jsme na celním úřadě a za přebytek zaplatili clo, resp. daň, o její výšši se raději nebudu zmiňovat. Imigrační a bio kontrola se tentokrát nekonala, na imigračním byla tma, tak asi měl obtloustlý maor obědovou pauzu a k bio kontrole zřejmě nebyl důvod. Pak už Supershuttle z letiště k hotelu, volání pronajimatele apartmánu, který pronajíma pronajatý apartmán v hotelu (WTF?), jeho příchod, předání klíčů, sprcha a vyrážíme do města.
Nejnovější komentáře