Ráno už jsem tušil, že to nebude to pravé ořechové. Nohy se po včerejšku ještě nevzpamatovaly. Možná tomu napomohl i pokoj v šestém patře bez výtahu. Dnes to měla být pohodová etapa po vrstevnici. A na to se ráno posilňujeme gulášem 🙂 . Ano je to tak, připravili nám tady hovězí guláš.
Sedáme na kola a vyrážíme. Hned za městem nás čeká stoupání, které má „jen“ pět kilometrů. Řadím malou placku, která se pro dnešní den stává moji nejoblíbenější. Po deseti kilometrech a nastoupaných 350 metrech se dostáváme na křižovatku, na které je možnost volby. Doprava na vyhlídku u čínských hranic nebo doleva k našemu cíli. Není čas na hrdinství a volím levou cestu, i když jsem chtěl rozhlednu vidět. Zbytek skupiny, čítající sedm lidí jede na vyhlídku. Stále jsem měl v hlavě, že už je to po vrstevnici a tak opravdu nevím proč šlapu dalších deset kilometrů do kopce. Podle našich průvodců je tedy „vrstevnice“ 5km nahoru 2 dolů a 10 nahoru 😉 Po 23 km mělo stát na křižovatce auto, na to jsem se těšil, protože jsem se chtěl svézt. Jak už to tak bývá auto nikde. Ono tam bylo, ale jinde než jsme byli domluveni a tak píši Tomovi SMS, že jedu dále. Přejíždím dvě sedla a na to druhém si všímám, že je tam billboard s „cultural village“ a vzpomněl jsem si, že něco takového máme dnes navštívit. A tak sjíždím opět do vesnice, že tam na ně počkám. Měl jsem náskok asi dvou až tří hodin. A tak si tam tak pěkně sedím a vyhlížím v dáli náš tým. Po třech hodinách už jsem začal být lehce nervózní a za další půl hodiny přistupuji ke krizovému plánu. Volám. Zkouším tři čísla a výsledek je ten, že mi to nikdo nebere. Hm, nejedu špatně? Tak opět sedám na kolo a vracím se zpět. Přes sedlo a osm kilometrů vidím naší skupinu. Uff, vše je na svém místě. Povídám Tomovi, že jsem mu psal SMS a on, že mu nic nedošlo. Jen to dořekl, píp a SMS došla. Trvalo ji to jen čtyři hodiny. Opět otáčím kolo a jedu se skupinou, očekávajíc, že nás dojede auto a popovezu se. Nestalo se tak, opět přejíždím pro mě známá sedla a dojíždím až do cíle naší cesty města Yen Minh. Pohodová etapa dala 73 km a 1 550 výškových metrů. Ještě, že to do cíle bylo asi 15 km z kopce. Zítra nás čeká pohodových 100 km.
Všechno nejlepší k svátku a lehké nohy do stokilometrové etapy.
K svátku všech Jiří všem náruč jiřin!
ty z toho robis dramu a ono tam bolo len trochu terennej nerovnosti 😉
Díky všem za přání 🙂