Ráno začalo velice krutě, budík nás vytáhl z postele v 5.30. Balíme batožiny a v šest hodin již sedíme v dodávce, která nás převáží do Michalova skladu, kde na nás čekají krabice s koly. Na to, že je brzo ráno, je už slušný provoz. A když život ve Vietnamu probíhá hlavně na ulici, tak i my tam skládáme kola. Pár zvědavců na nás koukalo, ale jinak se žádné větší hloučky netvořili. Všem se zadařilo a tak nakládáme kola do malého náklaďáčku, z čehož nemám moc dobrý pocit. Opět nasedáme do dodávky a vyrážíme směr severovýchod. Zvláštní, že jsem ještě nepsal o snídani. Ta teprve přišla, zastavujeme na okraji Hanoje, kde byla restaurace s hovězí polévkou Pho. Ze zvyku sedáme venku, když nás Lenka upozorňuje, že cizinci nesmí sedět venku. Tak se zvedáme a přemisťujeme se dovnitř. Za chvíli už před námi stojí miska s kouřícími se nudlemi. Po této lehké snídani pokračujeme dále.
Počasí je takové zakaboněné a sem tam spadne pár kapek. Prvotní plán, že pojedeme 80 km, bere za své a ještě popojíždíme o 40 km dál. Tam provádíme výsadek, kola bez větších potíží přežila. Tak se převlékáme do sportovního, bereme si svá HiTech kola a vyrážíme. Tímto nám začalo období, kdy působíme jako místní atrakce. A protože povrch je vlhký s bahnitým podkladem, jsme za pár desítek metrů pěkně kropenatí. Cesta vede po celkem slušném asfaltu a my projíždíme místním venkovem. Všude je zeleno, hlavně rýžová pole. Ty na jihu se sklízí až 4x ročně, zde až 3x a v horách jen jednou. Pokud projíždíme nějakou vsí, tak nás místní obyvatelé zdraví, nejvíce děti. My jim odpovídáme ať už anglicky nebo vietnamsky. Pozdrav Sin Ťao nám celkem jde. Po objevení číslovky 40 km na komputeru dojíždíme do našeho cíle Ba be.
Ubytování je takové eko. Spíme v jedné velké místnosti v prvním patře, kde manželské páry jsou odděleny závěsem. Společné sprchy a záchod jsou dole. V sedm hodin večeře a pak následoval kulturní program. Místní ženy, které se přes den starají o domácnost, večer předvádějí tance se zpěvem. Vidíme tance s vějířem, s miskami, posloucháme písně o jejich životě. Zde nám však chybí titulky nebo překlad, tak si užíváme jen zpěvu. V rámci dobrých vztahů jim i my zpíváme 🙂 Dali jsme Bednu od whisky a Okolo Hradce 🙂 . Závěrečný tanec je bambusový, kde se klepe o sebe dvěma tyčemi a vy jimi máte proskakovat. A aby to nebylo tak jednoduché, bylo tyčí tři páry. Tento tanec byl hromadný a účastnil se ho každý. A pak se v přátelské atmosféře loučíme a jdeme spát.
Nejnovější komentáře