Chamarel, když si tento název dáte do vyhledávače s největší pravděpodobností vám to najde vodopád a barevné duny. A to byl také náš dnešní cíl.
I když tu existuje něco jako autobusová doprava, která jezdí po celém ostrově, tak má pár takových mušek. Něco jako jízdní řád tu neexistuje a trasy také nejsou vždy stejné. Proto je jednodušší si pronajmout auto. Pan domácí nám pronajal Suzuki Espresso. Je to taková koza s automatem. Jedna taková perlička. Ti co nadávali na švihadla na oknech, tak tady to dovedli k dokonalosti. Okénka prostě stáhnout nejdou, ani kličkou ani přepínačem.
Startujeme, najíždíme do levého pruhu a vydáváme se na dobrodružnou cestu. Asi po půl hodince dojíždíme po pěkné silnici až k bráně vedoucí do parku. Nic není zadarmo a měníme rupie za lístky.
První zastávka je vodopád. Zaparkujete na parkovišti, vydáte se 50 metrů a kocháte se výhledem na vodopád. Pak se přesunete autem o kilometr dále a opět nějakých 50 metrů k dunám. Nazývají se Sedmibarevný svět ( Seven coloured earth ) a můžete zde skutečně napočítat sedm barev. Kocháme se touto hříčkou přírody.
Následuje další popojetí autem až k Ebenovému lesu. Tady nás hned zaráží málo zaparkovaných aut. Za chvíli se to vysvětluje, jedná se minimálně o dvouhodinový trek. A z toho mi máme radost, protože jsme byli trochu zklamání tím, že to není procházka, přes vodopád k dunám a dál, ale jen přesouvání autem i když ty zastávky rozhodně stály za to.
Ještě nám paní vysvětlila, že vstupenky co máme tak neplatí do lesa. Nu což, pípneme kartou a vyrážíme se podívat jak takový ebenový strom nebo dokonce celý les vypadá. Cesta stoupá vzhůru, počasí je milostivé a my nabíráme požadované výškové metry a musíme říct, že to za tu námahu stálo. A díky cedulkám na stromech už víme jak ebenový strom vypadá.
Nejnovější komentáře