Dnes jsme si mohli pospat, protože úřady otevírají až v 10 hodin. V 9 hodin nakládáme minibus a jedeme do města. Jako obvykle si dáváme na snídani plackovou dvoukombinaci a jdeme za úředníky. Vyřízení povolení do hor se skládá ze tří kroků. První byl vyplnění lejstra, kde už po několikáté vyplňujeme stejné kolonky. V této oblasti si papírování vysloveně užívají. Druhý krok bylo fotografování. Šli jsme cca 100 metrů do jiné budovy, kde měli web kameru a pomocí ní si nás vyfotili. Třetí krok, tisk dokumentů. Po necelých dvou hodinách dostáváme A4, které nám umožňují vyjet do hor. Chceme ještě nakoupit nějaké tekutiny, ale ve městě probíhá demonstrace proti vodnímu dílu, tak je většina obchodů zavřená.
Recong Peo není moc turistické, protože se jedná o město, kde se najímají dělníci.
Nasedáme do auta a jedeme směr město Pooh, tentokrát je to ještě větší rallye jako včera, okořeněna nebezpečně blízkým srázem do slušné hloubky. 40 km před Poohem, v místní jídelně se občerstvujeme a opět se setkáváme s druhou skupinou, která tuto trasu jede na motorkách.
Jedeme dále a čeká nás první check point, kde vytahujeme pasy a nově nabyté A4 s povolením. Procedura trvá cca 15 minut a pokračujeme dále.
Cesta po které jedeme prý bývala dvouproudová, teď ji však jeden pruh chybí. Je to způsobeno neustálým padáním kamene. Dvě rypadla, které potkáváme, se snaží cestu opět rozšířit. Dělají to tak, že ze svahu stahují kameny a suť na cestu a následně ji shazují do řeky nebo odváží náklaďáky. Pozorovali jsme to přibližně hodinu u prvního a půl hodiny u druhého, než se dalo opět projet. Cestou se loučíme s řekou Satluz, která nám dělala průvodce až sem. Od těď to bude řeka Spiti.
Díky byrokracii a práci na silnici dnešní cyklo padá a vyvážíme se až před město Nako, kam si děláme krátkou procházku.
A večer už znáte. Jídlo a na kutě.
Nejnovější komentáře