Včera pršelo až do jedné hodiny odpoledne. Mód krátký rukáv se změnil na mikina a bunda. Když déšť jakž takž ustal, šel jsem se podívat po místních zajímavostech. Mezi dominanty patří budova Expo, která ční nad jezerem a má se letos opět otevírat nebo Abai village, kde si můžete pochutnat na místních specialitách. Ani já jsem neodolal a objednal si rybu, ovšem předtím co mě donesli tak nemám tušení co bylo. Nějaká polévka s něčím. Na pohled to nevypadalo moc vábně, ale chuťově to bylo zajímavé. A pak skutečně přinesli rybu, spíš čtyři druhy ryb. Hůlkami jsem tento pokrm ještě nejedl.
Mezi další zajímavost patří Gaetbae boat, což je loď na lidský pohon, kde se turisté přepravují na druhou stranu vlastními silami. Aspoň tak to bylo popsáno v bedekru. Realita je taková, že místní zaměstnanci tahají za lano a turisté si je fotí.
A to bylo se Sokcho vše, ráno se loučím s hotelem a jdu na nedalekou zastávku autobusu. Kupuji si lístek do Soulu. Za deset minut jede expres. Tomu říkám značka ideál. Pohodlné sedačky, jen tři v řadě a uklidňující cesta. Vracel jsem se stejnou cestou a co jsem nezmínil, tak bylo, že je to cca 50 na 50 jízda na povrchu a v tunelu. Nejdelší tunel, aspoň co jsem si všiml měřil 11 kilometrů. Cílová stanice tentokrát byla Soul Express Terminál. Následovali, jak říkají mladí kolegové, nové expy. Najít zastávku metra se záhy zadařilo a dále bylo potřeba koupit jízdenku. Ta se kupuje v samoobslužném dotykovém terminálu. Mysleli i na cizince a můžete to přepnout do latinky neboli angličtiny. Vyberete stanici, počet jízdenek, naládujete penězi a vypadne vám jízdenka v podobě kreditní karty. Teď už jen stačí najít správný směr. Vstoupit do metra a vystoupit na správné zastávce. Jen malá poznámka, přímo uvnitř vozu metra je WiFi router, tak se dá serfovat po čas jízdy. Já jsem se sice na ni nepřihlásil, ale na každém kroku je nějaká free WiFi. Třeba to dojde i jednou k nám.
Vystupuji na zastávce Anguk a jdu hledat své ubytování. Tentokrát se jedná o typický Korejský dům. Jedna místnost se zašupovacími papírovými dveřmi a „postelí“ na zemi. Vedle je ještě koupelna.
Je ještě brzké odpoledne, tak se vydávám do centra. V roce 2016 zde byla dostavěna šestá nejvyšší budova světa Lotte World Tower s výškou 555m. A tomu já nemohu odolat. Kupuji vstupenku a za chvíli už stojím ve výtahu, který mě vyveze za minutu do 117 patra ve výšce 472m. Mají zde i skleněnou podlahu, kterou se můžete podívat co se děje pod vámi. Ale není to jen taková obyčejná podlaha. Má jeden úžasný efekt. Vypadá jako mléčné sklo a není vidět dolů a pak…… blik a wow efekt, podlaha je transparentní. Dá se vyjít ještě pár pater nahoru a vyhlídková terasa se nachází ve 120 patře a výšce 486 m. Příjemné je, že je tu málo lidí. Tak se dá v klidu chodit a kochat se pohledem z výšky. Můžu si zapsat další mrakodrap do svého deníčku a vracím se za tmy na své ubytování.
Nejnovější komentáře