Na dnešní den bylo v plánu prozkoumat hlavní město Taiwanu, Taipei. Využil jsem rad svého papírového průvodce a vyrazil jsem na procházku po objektech Japonské éry. Prvně jsem zašel do KFC na snídani. Může se to zdát překvapivé, ale není. V hotelu nevaří, a protože slibují snídani, tak to řeší volňáskem do KFC. A abych si trošku ušetřil, nohy jdu na stanici metra, kde si kupuji lístek. On to tedy lístek není, je to žeton, který se přikládá na automatickou bránu, a při východu ho tam pro změnu necháte. A jedu do stanice Longshan Temple a tam už opravdu procházka začíná.
Navštěvuji chrám stejného jména. Je ráno a mnoho lidí se tam modlí, není to moc vhodný čas na prohlídku. Pokračuji dále na Bopiliao, což je arkáda z červených cihel, kde se nachází obchody. Následoval chrám Quingshan a Quingshui. Zajímavé je, že se nachází v zástavbě. Prostě jdete a výškáč, výškáč, výškáč, chrám a opět výškáč. Pak následoval jeden z největších Japonských buddhistických klášterů na Taiwanu, Xi Ben Yuan. Procházím kolem Prezidentské oficiální budovy, abych se dostal do Parku míru, kde se nachází Národní taiwanské muzeum, které pouze fotím. Následuje Taipei guest house, který vidím pouze přes bránu, nevím, jestli je dostupný veřejnosti a i když jsem ho obešel, vstup jsem nenašel. Přesněji řečeno bránu jsem našel, ale byla zavřená.
A když už jsem byl blízko Chiang Kai-shek memorial hall, šel jsem i tam. Pak následovala Východní brána, kostel Jinan Presbyterian, Mayor’s Residence art salon, kde se nachází nejzachovalejší japonská dřevěná stavba, College of social sciences national Taiwan university, aby se cesta ukončila v Huashan 1914 Creative park, kde z původní výrobny vína se stalo místo s obchody a restauracemi.
První kolo je za mnou, opět sedám do metra a přepravuji se Národního palcového muzea, kde se nacházejí vzácné svitky, keramika, bronzové výrobky, plátna a spousta dalšího, připomínající vládnoucí dynastie. Nejpravděpodobněji nejvzácnější věci byly ve dvou místnostech, kde v každé byly dvě vitríny a desítky lidí, kteří to chtěli vidět. Fronta aspoň na dvě hodiny, vesměs skupiny. Zde by ze mě Mirek Dušín neměl radost. Do první místnosti, kde byl kus komínu nebo hrnce, jsem se dostal východem a do druhé, kde pro změnu byly vyřezávané sošky z nefritu, pod lanem, když ostraha nebyla ostražitá. Když už jsem byl uspokojen muzeem, opět jsem nasedl na MHD a přesunul se do Taipei 101, která připomíná bambusový strom. Tato budova byla svého času nejvyšší na světě. Ale stále si drží rekord v nejrychlejším výtahu. Umí upalovat až 1010 metrů za minutu. Dolů jede „jen“ 600 m/m. Viditelnost nebyla moc dobrá, ona spíše nebyla žádná, protože byla nízká oblačnost a my jsme viděli pouze mraky. Ale i tak to stálo za to. Ještě tam mají volně dostupné závaží, které vyrovnává budovu při velkém větru. A zde je také ideální místo k nákupům pro své ženy nebo přítelkyně. Obchody jako Zara, Patek, Vuitton, IWC atd. hovoří za vše.
Už se stmívá, tak na žádnou velkou akci už to nevypadá. A protože chrámů není nikdy dost, přesouvám se do Yuanshan, kde nejprve zkouším místní kuchyni nudle a vepřové a pak syt se jdu podívat na Konfuciánský chrám. Vedle se ještě nachází chrám Bao’an, který je zapsán v UNESCO. A pak procházkou na hotel a to je pro dnešní den vše.
Nejnovější komentáře